Dolomity mají zvláštní schopnost – stačí pár hodin jízdy a ocitneš se úplně v jiném světě. Ostré štíty, ranní mlha mezi horami a ticho, které ve městě jen tak nezažiješ. A pokud existuje místo, které tuhle atmosféru vystihuje nejvíc, je to jednoznačně Tre Cime di Lavaredo.

Prodloužený víkend je přesně ten čas, kdy tohle můžeš zažít naplno. Nemusíš plánovat dvoutýdenní dovolenou ani složitě řešit logistiku. Stačí sbalit spacák, nějaké teplé i letní oblečení, nasednout do auta a během pár hodin vyměnit každodenní rutinu za hory, kde se ti čas zpomalí.

I když vyrazíš v letních měsících, počítej s tím, že se autem, nebo klidně i pěšky, vyšplháš z 1760 m n. m. do výšky 2316 m n. m. během 5 kilometrů. Autem ti to zabere cca 10 minut. Pokud se rozhodneš jít pěšky, počítej s tím, že i po nejkratší trase půjdeš zhruba 3 hodiny.

Dobré je, že trasa vede jen na pár výjimek mimo hlavní silnici (záleží, jakou cestu si vybereš), takže se nebudeš muset vyhýbat autům. Pokud si to ale chceš užít hlavně nahoře, doporučujeme jet autem, ať zbytečně neztrácíš čas.

Cesta autem k Tre Cime di Lavaredo

Pokud vyrazíš z Prahy, počítej s cestou kolem 8 hodin. Nejrychlejší trasa vede přes Rakousko, kde budeš potřebovat desetidenní dálniční známku za cca 10 €. Kratší varianta bohužel není.

Po cestě narazíš na omezení rychlosti 100 km/h označené značkou IG-L. Platí pro spalovací motory a slouží ke snížení emisí a hluku. Elektromobily mají výjimku.

Přes vesnici Arnbach se dostaneš až k hranicím s Itálií, které bývají málo frekventované. Pokračuješ do obce Toblach (Dobbiaco), kde projedeš tři kruhové objezdy – vždy rovně až k tomu poslednímu.

Tady se vydáš čtvrtým výjezdem směr Cortina d’Ampezzo. V obci si dej pozor na „oranžového policajta“ – radar na rychlost. Upřímně, někdy to vypadá, že místní ho moc neřeší, ale radši to nepokoušej.

Na konci obce si můžeš všimnout značky doporučující sněhové řetězy. A i když pojedeš třeba v květnu, klidně může být nahoře sníh. Není výjimka, že dole je 25 °C a nahoře -5 °C.

Pokud si chceš dát pauzu, zastav se u jezera Lago di Dobbiaco (Toblacher See). Je tam krásná chatička na druhé straně břehu a dá se obejít celé dokola. Parkování stojí:

• 1 € / 30 min

• 2 € / hodina

• 10 € / den

Pokračování cesty

Dojedeš do vesnice Schluderbach (Carbonin), kde na křižovatce odbočíš doleva směr Auronzo. Sleduj hnědé cedule „Tre Cime di Lavaredo“ nebo „Drei Zinnen“.

Po cestě jsou odstavná parkoviště, kde se dá přespat. Jedno z lepších je schované mezi stromy před mostem – ideální pro jedno auto s autostanem.

Pokud bude obsazené, klidně můžeš přespat poblíž. V oblasti je přespání (ne kempování) většinou tolerované.

Kempování vs. spaní nadivoko

U kruhového objezdu narazíš na kemp Camping Alla Baita. Pokud nechceš spát nadivoko, je to dobrá volba.

Ceny (orientačně):

mimo sezónu:

• dospělý 10 €

• dítě 6 €

• auto se stanem 10 €

sezóna:

• dospělý 12 €

• dítě 7 €

• auto 13 €

Check-in je do 23:30, ale rezervace předem není možná.

Výjezd nahoru

U jezera Lago Antorno pokračuješ dál až k mýtné bráně. Ta je nově plně digitální. Lístek je nejlepší koupit online na oficiálních stránkách oblasti Auronzo.

Důležitá věc: parkování nahoře platí 12 hodin. Pokud chceš přespat, doporučujeme přijet večer třeba kolem deváté. Díky tomu máš šanci najít parádní místo na zaparkování a mít ráno krásný výhled a tím, že je mýtná brána plně automatizovaná, můžeš nahoru jet v kteroukoli dobu, ale musí to být v čase, který jsi si předem rezervoval. Jinak tě brána nepustí.

Nahoru vede serpentinová cesta, která stojí za to. Nahoře doporučujeme zaparkovat na spodním parkovišti (lehce dolů z kopce), odkud je skvělý výhled – ideální na východ slunce.

Počítej ale s tím, že i v létě je v noci fakt zima.

Tre Cime a vyhlídka Cadini di Misurina

Nejjednodušší cesta k ikonickým štítům vede ze spodního parkoviště směrem dozadu.

Nenech se strhnout davem k chatě Rifugio Auronzo – tím si výlet zbytečně prodloužíš a hlavní výhled si necháš až na konec.

Lepší je jít nejdřív opačně, užít si výhled v klidu a pak se vracet klasickou trasou.

Pokud budeš chtít navštívit ikonickou vyhlídku na Dolomity, doporučujeme jít co nejdřív ráno, protože nebudeš první kdo se na ní chce podívat a v letních měsících je dost frekventovaná. My tu byli v září a i když jsme sem šli na východ sluníčka, tak i tak jsme museli čekat, než se na nás dostala řada. Tahle ikonická vyhlídka je relativně schovaná, ale dobrá zpráva je, že jsi u ní do 30 minut. I když mapy ti budou ukazovat o něco víc a nemusíš se ani bát nějakých velkých výšlapů. Trasa vede relativně po vrstevnici. A až sem dorazíte, můžete si užít výhled na ikonické Dolomity.